Deinstitucionalizace v Česku byla tématem semináře na konferenci Evropa v akci za ukončení segregace. Na semináři:
- Zdislava Odstrčilová, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí, poskytla přehled o deinstitucionalizaci v Česku.
- Radek Rosenberger, vedoucí sociálních služeb CSS Stod, hovořil o změnách ve službách poskytovaných touto organizací.
- Milena Johnová, radní pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví hl. m. Prahy, přednesla prezentaci o městě, kde stále chybí řada služeb, např. respitní péče, podpora pro osoby s komplexními potřebami podpory. Milena Johnová hovořila o nedávném uzavření instituce provozované hl. m. Prahou.
- Sebeobhájce Luláš Kudlička hovořil o své zkušenosti z dětského domova, a odstěhováním z ústavů.
- Jan Pfeiffer, který vede reformu duševního zdraví ministerstva zdravotnictví, hovořil o tom, jaké změny jsou součástí reformy psychiatrické péče.
Lázsló Bercse, viceprezident Inclusion Europe a předseda EPSA, na závěr semináře poskytl svůj pohled na deinstitucionalizaci v Česku. Toto je plné znění Lászlóova projevu:
Vážené kolegyně a kolegové,
Chci vám poděkovat za informace.
Myslím, že se od vás všichni můžeme hodně naučit.
Mnohé z toho, co se děje v Česku, bychom si mohli vzít za příklad.
Mohli bychom se ale také naučit, co je třeba dělat lépe.
Z toho, co jsme slyšeli, víme, že Česko udělalo pro deinstitucionalizaci hodně.
Tisíce lidí se přesunuly z velkých ústavů do komunitních služeb.
Několik ústavů bylo zcela uzavřeno.
Potěšilo mě, když jsem slyšel, že nyní existuje mnoho velmi dobrých komunitních služeb.
Mohou poskytovat know-how a sdílet zkušenosti s ostatními.
Na změnách pracuje mnoho zkušených a motivovaných lidí.
Několik regionů je velmi aktivních a dělá hodně pro podporu deinstitucionalizace.
Na národní úrovni však chybí jasné směřování a koordinace.
Pomohlo by, kdyby se osvědčené postupy a pozitivní zkušenosti některých regionů rozšířily na celostátní úrovni.
V ústavech je stále ještě asi dvanáct tisíc osob se zdravotním postižením.
Potřebují také nové typy služeb, což by nemělo znamenat pouze nové pobytové služby.
Myslím, že bychom měli využít již existující (nebo rozvíjet nové) možnosti bydlení a podpůrných služeb, místo budování nových malých pobytových služeb.
Osobně bych považoval za velmi užitečné zavedení osobních rozpočtů.
Aby si lidé s postižením mohli sami vybrat ty nejlepší služby.
Podpůrné služby musí být inkluzivní a dostupné pro každého.
Lidé s komplexními potřebami podpory nesmí být ponecháni v ústavech.
Musíme zavřít všechny ústavy!
Musíme využívat fondy EU k dalšímu rozvoji podpůrných služeb a dosáhnout systémových změn.
Musíme investovat do školení, včetně školení pro podporovatele, a zvyšování povědomí v místních komunitách.
Lepší využívání prostředků EU je nutné nejen v Česku, ale i v každé jiné zemi EU.
EU by tedy měla účinněji sledovat, zda jsou prostředky EU skutečně využívány na podporu začleňování osob se zdravotním postižením.
EU by měla zemím poskytnout jasné pokyny namísto zastavení financování z EU.
Zastavení financování EU trestá nejen vlády, ale také osoby se zdravotním postižením a jejich organizace.
Důležité by také bylo, aby se většina prostředků EU nepoužívala na budování nových pobytových služeb, ale na rekonstrukci běžného bydlení, na pronájem bytů pro lidi s postižením.
Lidé se zdravotním postižením by také měli mít možnost využívat své vlastní nemovitosti jako podporované bydlení.
Do procesu deinstitucionalizace je nezbytné lépe zapojit sebeobhájce.
Vyslechnout jejich nápady a zajistit, aby byly jejich potřeby skutečně naplněny.
Celý proces by měl posílit sebeobhajování, aby se lidé stěhující se z ústavů naučili mluvit sami za sebe.
To zahrnuje i ukončení opatrovnictví.
Lidé stěhující se z ústavů se musí svobodně rozhodovat o tom, kde, s kým a jak chtějí žít.
Vždy mějte na paměti:
“Neměli bychom jen stavět nové domy. Musíme budovat inkluzivní společnost.”
Čtěte také:
Read more:
- Finally my life is what I want it to be
- Living freely and being members of communities like everyone else – László Bercse
- “Now I support others to get out of institutions”
- “Live a life of your own, get education and experience, get a job with proper money”
- “No institution can replace a proper family”
- “It didn’t take long before I knew that I wanted to leave the institution”
- End segregation campaign